Chyby při realizaci pergol a přístřešků

Pergoly či přístřešky zajišťují krytí terasy nebo upraveného prostranství na zahradě, které se nejčastěji budují za účelem vytvoření příjemného posezení ve venkovním prostranství za každého počasí. Pergoly i přístřešky se skládají ze dvou hlavních částí – z nosné konstrukce a z krytiny, které by měly být řešeny tak, aby unesly zatížení od povětrnosti a vlastní konstrukce. Pro oba konstrukční celky je možné využít řadu materiálů, které je nutné upravit tak, aby maximálně odolávaly nepříznivému počasí, jelikož jsou instalovány napevno a využívány celoročně. Při budování pergoly či přístřešku je tak nutné dodržovat několik konkrétních zásad, které zajistí prevenci ztráty stability nebo zřícení nosné i výplňové konstrukce. Právě nedodržením těchto zásad často dochází ke zhoršeným funkčním požadavkům, zejména je-li řešena svépomocí.

Nejčastější chyby při realizaci pergoly/přístřešku

Výstavba pergoly či instalace přístřešku by měly být vždy alespoň konzultovány s odborníkem. Přestože se především u stavebnicových systémů nebo lehkých konstrukčních prvků jeví jako velmi jednoduchá, i u těchto staveb je nutné počítat se statikou, která zahrnuje také zohlednění povětrnosti. Nejčastějšími chybami, které se při výstavbě pergol a přístřešků vyskytují, jsou především:

1# Volba nevhodné lokality

Tato chyba se vyskytuje především u pergol – vhodný prostor pro jejich výstavbu by měl být v závětří a na poměrně pevném podloží. Správná lokalita pro výstavbu pergoly není důležitá pouze z uživatelského hlediska, ale především z toho konstrukčního – vyberete-li si pro výstavbu lehké materiály, na otevřeném prostoru budou nosné prvky z jedné strany více zatíženy vertikálně od působení větru, což se může velmi nešetrně projevit na jejich funkčnosti. Řešením je v takovém případě přesunutí pergoly nebo zesílení konstrukčních prvků.

2# Nedostatečná únosnost nosné konstrukce

Stejně jako u jiných staveb i u pergol a přístřešků by realizaci měl předcházet statický výpočet, který stanoví, jaké rozměry by sloupky, trámy či krokve měly mít tak, aby unesly vlastní hmotnost a také hmotnost střešní konstrukce a krytiny. U sloupků nižšího, než minimálního průřezu může docházet k vybočení, vodorovné prvky zas mohou být výrazně zatěžovány průhybem, což v konečném důsledky povede k podstatnému lokálnímu namáhání a výraznému snižování životnosti konstrukčních prvků až k jejich zničení. Pokud se na namáhaných místech konstrukčních prvků začnou objevovat praskliny nebo vybouleniny, je potřeba provést zesílení konstrukcí buď výměnou za prvky větších průměrů nebo vnějším vyztužením.

3# Nedostatečný spojovací materiál

Pokud není správně řešeno spojování svislých a vodorovných konstrukcí, může se konstrukce začít bortit do stran. V takovém případě je nutné zesílit spoje přidáním dalšího spojovacího materiálu.

4# Výběr nesprávné kombinace materiálů

Obvykle se tenká nosná konstrukce kombinuje s lehkými plechy nebo polymery, případně asfaltovým šindelem, robustní typ naopak podepírá klasické dřevěné krovy nebo kovové profily a keramické nebo betonové tašky. Pokud Materiály nevhodně zkombinujete, nemusí být problém pouze ve vzhledu celé stavby, ale také v její stabilitě – těžká střešní konstrukce může nejen způsobit nadměrné sedání nosných prvků, ale také jejich celkové zborcení. Kompenzací je výměna prvků střešní konstrukce za vhodnější.

5# Nedostatečné provedení základové konstrukce

Zejména u stavebně náročnějších pergol je potřeba sloupky dostatečně ukotvit, aby nedocházelo k jejich vybočování nebo sedání. Před vlastní výstavbou je tak vhodné provést průzkum podloží a navrhnout základovou konstrukci tak, aby byla horní stavba dostatečně stabilní. Sedá-li pergola, měla by být základová konstrukce zesílena.

6# Nevhodné ošetřování

Nejen dřevěné konstrukční prvky, ale také ty kovové či zděné by měly být správným způsobem ošetřovány. U masivního dřeva je optimální použít impregnované tvrdší dřeviny, které mají vyšší pevnost a odolnost vůči vlhkosti a díky impregnaci také odolávají škůdcům. Vyberete-li měkčí dřevo, musíte počítat s jeho omezenou životností. U kovových prvků je potřeba opatřit povrch vhodnou nátěrovou hmotou, která je zajistí proti korozi či oxidaci, u zděných prvků se využívá speciálních omítek. Ošetřování musí být realizováno pravidelně.

Materiály a systémy pro zbudování pergoly nebo přístřešku

Hlavní rozdíl mezi pergolou a přístřeškem spočívá v jejich velikosti – zatímco přístřešek může být zbudován pouze jako konzolovitá konstrukce uchycená na nosnou stěnu přilehlé budovy, případně se sloupky zapuštěnými do stávající terasy, pergola se obvykle buduje jako samostatně stojící objekt s vlastním řešením základů a podlahy. Koncepčně se jedná v podstatě o stejný stavební systém, který se skládá z podpůrného systému sloupků, na nichž jsou s ohledem na velikost uloženy trámy nebo vazníky nesoucí střešní konstrukci, u přístřešku se však obvykle počítá s již existujícím konstrukčním celkem, který bude tímto způsobem rozšířen o další krytý prostor. Mezi sloupky je vždy ponechán volný prostor bez výplní, který vytváří dojem otevřeného prostranství. Přístřešky i pergoly jsou vždy řešeny jako složený konstrukční celek uplatňující více stavebních materiálů, které jsou odlišné pro nosnou konstrukci a krytinu.

Materiálové řešení nosné konstrukce pergol a přístřešků

U obou těchto stavebních celků se využívá v podstatě stejných konfigurací – nosná konstrukce je zpravidla tvořená masivním dřevem, kovovými prefabrikáty (nejčastěji hliníkovými) nebo zděnými prvky doplněnými trámovou konstrukcí vysoké pevnosti a nízké hmotnosti (opět dřevo nebo kov). Sloupky (zejména u pergol) mívají pevný základ zpravidla do patky, který zajišťuje stabilitu a omezuje sedání nosné konstrukce v důsledku nevhodného podloží nebo nehomogenního zatížení od střešní konstrukce.

Materiálové řešení krytiny pergol a přístřešku

U pergol se zpravidla rozlišují dva základní typy, a to pergoly s krytinou nebo pergoly, které jsou opatřeny pouze krokvemi, na které je obvykle možné natáhnout dočasné zastřešení, ať už pro zimní nebo pro letní období. V případě bezkrytinového řešení se pergola nechává porůst popínavými rostlinami. Pokud má být střešní konstrukce pergoly nebo přístřešku vyplněná, je možné vybírat z několika vhodných materiálů, které zahrnují:

  • polymerní krytinu – může být průhledná i neprůhledná, aplikuje se především pevný a odolný polykarbonát, ABS nebo PMMA (plexisklo)
  • plechová krytina – nejčastěji z vlnitých či trapézových desek s vhodnou povrchovou úpravou
  • krytina z asfaltových šindelů
  • keramická krytina
  • krytina z betonových tašek

Při výběru krytiny je nutné vždy posléze počítat se zatížením, které bude vznikat vlastní vahou konstrukce – hmotnost keramických či betonových tašek je v porovnání s polymery nepoměrně vyšší a vždy vyžaduje robustnější nosnou i střešní konstrukci, což se promítne také do požadavků na základovou konstrukci.

AnnaBenesova85


Další články o přístřešcích a pergolách: