Úvod ›  Dřevo

Rozměr hranolů na pergolu?

Jen výjimečně jsou pergoly prováděny jako zastřešení zpevněné plochy u objektu nebo jako průchod z okrasné části do užitkového prostoru zahrady. Zpravidla spojují objekt se stavebními doplňky zahrady a rozšiřují obytnou část domu.

Ve větších zahradách může několik na sebe navazujících pergol tvořit loubí, avšak v zahradách běžné velikosti mohou být maximálně dvě, jedna průchozí, vedoucí od předzahrádky, a druhá, jako stínotvorný prvek rozšiřující obytný prostor nebo odpočívadlo.

Podívejme se ve zkratce, jak na stavbu pergoly a na rozměry použitých dřevěných součástí:

  • Konstrukce pergoly je nejčastěji dřevěná. Staví se z hranolů, trámců a latí nebo z loupané kulatiny v přírodních úpravách

  • Abychom zjistili jaké jsou správné rozměry hranolů, musíme znát některé technické vlastnosti dřeva

    • pevnost: dřevo je výborný konstrukční materiál, je lehko opracovatelné a jeho malá objemová hmotnost ulehčuje montáž, vyniká pevností v tlaku a ohybu. Pevnost závisí na kvalitě (struktura, sukovitost, hustota, vlhkost, atd.). Čím je stavba dřeva pravidelnější a s menším počtem chyb, čím je dřevní vlákno rovnější a objemová hmotnost suchého dřeva vyšší, tím je jeho pevnost větší.

    • největší únosnost při plošně stejných přířezech má trám s poměry stran 5 : 7 a s letokruhy téměř kolmými na užší stranu (obr. 1)

    • pevnost ve vzpěře: dřevěné tyče, které jsou dvanáctkrát delší než je jejich průřez, mají snahu vybočit a zlomit se

    • pevnost ve smyku: odštípnutí části dřevěné konstrukce silou, která působí v kolmém směru vláken. Nejčastějším stavebním dřevem je dřevo jehličnaté a jeho povolené namáhání je podle normy ČSN 73 5200: 8 kg . cm¯². S touto pevností se nejčastěji setkáváme při konstrukcích krovu

    • trvanlivost: závisí na způsobu použití, lze ji prodloužit použitím impregnací

  • Při stavbě pergoly použijeme nejlépe dřevo modřínové nebo levnější borovicové, smrkové je méně odolné.

  • Začínáme nosnými hranoly (trámky), které mají průřez 120 x 120 mm. Osazujeme je přímo do země nebo na vruty. Při osázení do země (musí to být impregnovaná část) vyhloubíme asi 500 mm hlubokou jámu a spodek hranolu až do výše 700 mm buďto opálíme nebo napustíme 3 až 5 % impregnačním roztokem skalice modré. Na dno jámy položíme plochý kámen, na něj postavíme hranol, kolem něho zatlačíme větší kameny, které případně zalijeme řídkým betonem.

  • Základní rozměry jsou: šířka 2500 až 3500 mm, délka 2500 až 300 mm, výška 2500 až 300 mm, uložení příčných trámků je ve vzdálenostech 400 až 100 mm.

  • Na nosné hranoly pokládáme podélné trámky o rozměrech 100 x 140 mm. Můžeme rovněž použít namísto jednoho trámku 100 x 140 mm, dva trámky 80 x 80 mm.

  • Nejmenší rozměry příčných trámků nebo latí či fošen jsou 40 x 400 mm, ale mnohem lepší jsou 60 x 140 mm, a jsou tak dlouhé, aby přečnívaly o 150 až 250 mm přes podélné trámky.

  • Jednotlivé dřevěné prvky spojujeme buďto vazbou, sloupy (nosné trámky) čepujeme do podélného trámu a příčné trámky čepujeme na podélné trámky, nebo je přišroubujeme, případně přitlučeme. Spoje musíme udělat velmi kvalitně, aby se v nich nedržela voda a nezpůsobila hnití.

    • pergoly navazující na budovu nemají koncové sloupy a podélné trámky ukládáme přímo na obvodovou konstrukci domu, podélné trámy nikdy nezazdíváme, ale pokládáme je na konzoly tak, aby mezi čely podélníků a stěny zdiva byla mezera

    • všechny dřevěné prvky musíme před použitím v konstrukci impregnovat (impregnaci volíme podle druhu povrchové úpravy dřeva na objektu).

  • Předpokladem pro započetí stavby nosných trámků (sloupů), je položení dlažby.

Po čase, zejména u nosných trámků uložených přímo v zemi, se poškodí jejich dolní část, zatímco horní část nad terénem je zdravá. V tomto případě můžeme sloupek opravit a tím prodloužit jeho životnost.

Abychom to mohli provést, provizorně podepřeme podélný trámek po obou stranách poškozeného sloupku, poškozenou část odřežeme a vyjmeme ze země. Zdravou část uvolníme ze spojení.

Do původní už vyčištěné jámy provedeme nový betonový základ se zabetonovanými držáky z ploché oceli, na které po důkladném zatvrdnutí betonu přišroubujeme nepoškozenou část sloupku.

Alena Lasotová


Další články o přístřešcích a pergolách: